Cimrman a léčiva
Dnešní medicína má k dispozici široké spektrum medikamentů, o kterých se našim předkům ani nesnilo. Farmaceutický průmysl produkuje velké množství léčiv, a dokáže díky nim léčit různé zákeřné choroby, na které dřív lidé třeba běžně pošli.
Je samozřejmě logické, že mnoho těchto přípravků a účinných léků má na svědomí Jára da Cirmman. Mezi jeho velké objevy patří například antiblijotika. To jsou léky, které jak již jejich název napovídá, zastavují nebo tlumí blití. Cimrman je objevil hlavně z toho důvodu, že rád často chodíval s přáteli do hospůdky nebo restaurace na pár piv. Někteří si ale kromě piva dali i sem tam nějaký ten rum, kontušovku, borovičku nebo likér, a pak se běžně stávalo, že se jim z této kombinace udělalo špatně. Když se pak nad ránem vraceli domů, tito výtečníci pak zvraceli kde se dalo. Jeden z nejnáruživějších zvracečů byl například Cirmmanův přítel Albert Einstein. Cimrman mu mnohokrát domlouval: "Tak tolik nepij, Alberte, když o sobě víš, že moc nesneseš! A nebo to aspoň tolik nemíchej!". Ale Einstein si nedal říct. Vždycky si dal nejdřív nějkaký aperitiv, aby mu prý líp chutnalo, třeba becherovku nebo praděda, pak pořádnou večeři, nějakou specialitu české národní kuchyně, kterou hojně zaléval plzeňským. Po jídle si zase dal nějaký digestiv na dobré zažívání, třeba fernet stock. Na to si zase dával něco na pozvednutí nálady, třeba gin nebo absint. Po pár dalších pivech dostával obvykle chuť na něco cizokrajného, a tak si dopřál třeba tequilu nebo metaxu. Záhy se z lokálu ozýval jeho halasný pokřik "Havana, havana, pijem až do rána"! (Tou Havanou nebyl myšlen doutník nýbrž kubánský rum). Po půlnoci si pak léčil pálení žáhy koňakem a potom si dával všemožné jiné lihoviny, ale dnes už nikdo neví jaké, protože očití svědkové byli už v tu dobu v takovém stavu, že si někdy napamatovali ani jak se jmenují. Dochoval se jen výrok, který rozjařený Einstein vždy volal na číšníka: "Celý vesmír je relativní, co je proti tomu pár panáků vodky!" Dlužno podotknout, že Einstein za to ale nemohl. Zjistil jsem, že takovéto chování je patrně znakem geniality, neboť ho občas pozoruji i na sobě.
Onehdy po takovém rušném večeru Einstein zvracel jak najatý. Při jednom takovém návalu se málem skácel do příkopy, naštěstí Cimrman, neporovnatelně střízlivější, ho zachytil a strhl na sebe. Einstein mu ale poblil celý oblek. Aby se to vícekrát neopakovalo, vynalezl Jára antibliotika. Napříště nešel s Albertem do restaurace dřív, dokud ho nedonutil spolykat aspoň krabičku těchto tablet.
Jiný známý Cimrmanův preparát se prodával pod značkou SEPTIKOLETE. Byl to přípravek proti kašli, a Cimrman ho připravoval z bylin, kterým se dařilo nejvíc poblíž septiku, proto jim dal tento název.
Ve své léčitelské praxi dokázal Jára i výborně improvizovat. Když mu například došel octan hlinitý na pohmožděniny, nahradil ho prostě octem hlinitým. Ten připravil jednoduše smícháním octu a hlíny. Nedostatek živočišného uhlí zase dokázal nahradit dřevěným uhlím, které bylo sice hůře stravitelné, zase ale bylo na druhé straně mnohem levnější.
Mezi Cimrmanovy objevy patří také to, že vynikajícím prostředkem na léčbu hemoroidů je dubová kůra. Však také dodnes spousta preparátů na hemoroidy obsahuje jako účinnou složku extrakt z dubové kůry. Cimrman na tento objev přišel při rozhovoru z traťovými dělníky. Ti při svačině nebo při odpočinku často posedávali přímo v kolejišti. Cimrman zjistil, že ta část dělníků, co sedávala přímo na kolejích, trpěla hemoroidy, zatímco ti, kteří volili méně pohodlné posezení přímo na dubových pražcích, hemoroidy vůbec neměli. Snadno si pak již vydedukoval, co je příčinou. Experimentálním výzkumem pak zjistil, že jsou to právě narychlo vyrobené pražce s nedostatečně odstraněnou kůrou, které mají tento blahodárný vliv na hemoroidy. Svá studia si potvrdil na berním úřadě v Písku, kde byly pro úředníky zakoupeny sedací podložky uvnitř naplněné drtí z dubové kůry. Během půl roku klesl počet pracovních neschopností způsobených hemoroidy o 85%...V době kdy Cimrman působil jako laborant ve vídeňské lékárně "U Anděla", objevil mnoho dalších z obchodního hlediska velice úspěšných léčiv. Byly to například pocukrované čistící pilulky způsobující rozpouštění hlenu a zdravé a silné trávení nebo tekutina proti kuřím okům. Nejznámějším byl jeho prostředek proti závislosti na požívání nadměrného množství alkoholu "antabeten", který se používá dodnes pod názvem "antabus" například v pražské protialkoholní klinice "U Apolináře".